PŘÍRODNÍ POŽÁRY
Systém k podstatné redukci rizika přírodních požárů
Trendy požárního počasí jsou ovlivňovány probíhající změnou klimatu. Mezi nejdůležitější projevy počasí, které rozhodují o požárním riziku, jsou srážky, vítr a teplota vzduchu. Nejviditelnější změna je u teploty vzduchu, kdy od 60. let 20. století je pozorován postupný růst teplot vzduchu, který se zintenzivnil především od 80. let. Poslední teplotně podprůměrný rok byl 1996 a od té doby se střídají pouze průměrné nebo teplotně nadprůměrné roky. Nárůst teploty má pak neblahé následky například ve výraznějším nárůstu tropických dnů a horkých vln, během kterých riziko vzniku přírodních požárů výrazně stoupá.
Naopak srážky v České republice jsou velmi variabilní. Suché a vlhké roky/periody/měsíce se významně střídají. To je důvod, proč u srážek není vykazován statisticky významný trend. Dochází ale ke změně charakteru srážek. Statisticky významně roste počet dní s vyššími úhrny srážek, které jsou způsobeny většinou bouřkovou činností v letních měsících. Oproti tomu roste počet a délka epizod, kdy prší jen velmi málo či vůbec.
Díky kombinaci toho, že se srážky na území republiky prakticky nemění a zároveň roste teplota vzduchu, tak dochází k nárůstu potenciálního výparu, který způsobuje vysušování půdy či porostu. To se pak stává jednodušším palivem pro vznik požáru. Mezi významné faktory, které ovlivňují šíření požárů, patří počasí, druh a stav vegetace a charakteristika terénu (topografie). Nejpříznivější podmínky pro šíření požárů jsou v obdobích sucha při vysokých teplotách, nízké vlhkosti vzduchu a větrném počasí.
Přírodní požáry jsou důležitým zdrojem znečištění ovzduší, produkují prach, zvýšené koncentrace oxidu uhelnatého a uhličitého a mají vliv na zdraví obyvatelstva v postižených oblastech.
Obrázek www.firerisk.cz
Analýzy koordinované CzechGlobe jasně ukazují, že riziko výdeje uhlíku z lesních ekosystémů v budoucnu poroste nejen z důvodu ohrožení jejich zdravého růstu, ale i díky zvyšující se pravděpodobnosti přírodních, zvláště lesních požárů. Tento jev má potenciál zásadně ovlivnit nejen uhlíkovou bilanci, ale bezprostředně i bezpečnost obyvatel a majetek, a to nejen skrze přímé dopady, ale i skrze sekundární znečištění ovzduší a vodních zdrojů. Jde o riziko s přímým dopadem jak na vlastníky lesních i zemědělských porostů, tak s riziky pro správce vodních toků a vodárenských nádrží. Proto je další posílení systému včasné výstrahy v případě lesních požárů nezbytné.
V roce 2019 byl díky součinnosti CzechGlobe, Českého hydrometeorologického ústavu a Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů vyvinut a je provozován systém předpovědi požárního počasí (www.firerisk.cz). Tento systém poskytuje denní resp. hodinovou předpověď očekávaného požárního rizika pro jednotlivá katastrální území v ČR.
Systém pro měření požárně rizikových podmínek.
Celý systém je doplněn cca 100 pozemními stanicemi vybudovanými v rámci projektu FrameAdapt I. V období 2023-2026 bude síť nejen udržována, ale současně rozšířena tak aby pokryla zranitelné národní parky a také CHKO. Základní stanice “FireRisk” obsahuje čidla stanovující teplotu a vlhkost vzduchu, vlhkost půdy a standardizované měření vlhkosti dřeva. Tato čidla budou doplněna i o monitoring stresové reakce stromů na sucho tzv. dendrometry. Síť je úzce propojena se sítí DendroNetwork, která monitoruje fyziologický stav lesů. Jde o nejrozsáhlejší systém měřících stanic umístěných přímo v porostech monitorujících lesní mikroklima, a to, jak v ČR, tak i ve spolupráci se sítí DendroNetwork ve střední Evropě.